Sága rodiny Krausových
Je těžké u nás najít významnější jméno spojené s vinařstvím, než Vilém Kraus. A aby se to nepletlo, jedná se hned o 3 generace Vilémů Krausů, kteří svůj život spojili s vinohradnictvím.
Prvním byl Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc., jehož otec se zabýval technickým vybavením průmyslových podniků. Vilém ale snil o tom, že se stane zahradníkem. Po ukončení gymnázia přešel na Vyšší ovocnicko-vinařskou a zahradnickou školu v Mělníku. Následovala Fakulta zemědělského a lesního inženýrství ČVUT v Praze, ze které přestoupil na zahradnicko-vinařský obor na Vysoké škole zemědělské v Brně. Dokázal toho opravdu hodně – od profesorské přes publikační až po šlechtitelskou činnost. Je právem považovaný za nejvýznamnějšího českého vinařského odborníka 20. století.
Jeho syn, Doc. Ing. Vilém Kraus, CSc., šel v otcových stopách. Byl odborníkem na vinařství a vinohradnictví, založil firmu Vinařský dům Bacchus, která se zabývala výrobou štěpovaných sazenic révy vinné. Právě na základě Bachhusu vzniklo dnešní vinařství Kraus Mělník.
Já jsem se vydala za nejmladším Vilémem Krausem, který se v současné době společně s manželkou a matkou stará o vinařství Kraus.
Přemýšlel jste, že byste se v životě věnoval něčemu jinému, než vinařství?
Vzhledem k tomu, že jsem vyrůstal v rodině, kde se vše točilo kolem vína, moc jsem nepřemýšlel o jiné cestě. Mám rád přírodu, takže pokud bych nebyl vinařem a vinohradníkem, byl bych asi lesníkem a myslivcem.
Proč jste se rozhodl studovat vinohradnictví v Německu a ne třeba ve Francii nebo Itálii?
Důvodem byl jazyk a kontakty. Naše rodina měla hodně přátel v Rakousku a Německu. Díky tomu jsem mohl jezdit na prázdninové brigády k našim zahraničním sousedům, kde jsem se naučil dobře němčinu. Rozhodnutí, kde studovat, pak bylo jednoduché.
Snažíte se navázat na činnost svého dědečka a otce a zabýváte se šlechtěním nových odrůd?
Na nové šlechtění odrůd mi už nezbývá čas. Snažím se ale dokončit započatou práci svého dědečka tím, že jím vyšlechtěné odrůdy testuji a zkouším. Jedná se o zdlouhavou práci. Je potřeba zodpovědně a dlouhodobě na různých místech odrůdy testovat a pokud se osvědčí, nastává chvíle na žádost o zapsání do odrůdové knihy.
Věnujete se i pěstování a prodeji sazenic vinné révy. Po čem je teď největší poptávka?
Hodně jsou žádané rezistentní odrůdy. Jejich pěstování vyžaduje méně péče a to především díky menší náchylnosti k chorobám a plísním. Mnoho vinařů se snaží upouštět od chemických postřiků, a právě v tom je výhoda těchto rezistentních odrůd. Zvyšuje se poptávka i po méně obvyklých odrůdách pro naši zemi, jako je například Syrah nebo Malbec.
Myslíte si, že chuť pěstovat v místních podmínkách tyto teplomilné odrůdy souvisí se změnou klimatu?
Klima se na Moravě mění, ale myslím si, že zdaleka ne natolik, aby tam tyto odrůdy dozrávaly každý rok. Je škoda že na úkor těchto experimentů upadá zájem o odrůdy typické pro naše území, jako například Svatovavřinecké.
Můžeme Mělnicko přirovnat terroirem k některé z německých nebo francouzských obastí?
Mělnicko je často přirovnávané k Burgundsku. I proto tu Karel IV. nechal vysázet vinice sazenicemi pocházejícími z Burgundska. Já bych Mělnicko přirovnal k Porýní, především k Rheinhessensku. Ale ani ne tak podnebím, jako podložím.
Ve vaší nabídce je Souvignier gris – nikdy jsem o této odrůdě neslyšela, odkud pochází?
Původ má ve šlechtitelské stanici Freiburg v Německu, kde je registrovaná od r. 2013 a smí se z ní vyrábět víno ve všech zemích EU. Souvignier gris vyšlechtil Dr. Norbert Becker v roce 1983 křížením odrůd Cabernet Sauvignon a Bronner. Rozhodně nejsem jediný, kdo ji pěstuje, vím o několika dalších vinařstvích. Je to poměrně nenáročná odrůda, která má svěžest Rulandského šedého a plnost Chardonnay. Řadí se mezi rezistentní odrůdy.
A jaký je zájem o tyto pro pouhého konzumenta neznámé odrůdy?
Na rozdíl od Rakouska nebo Německa poměrně velký, Češi rádi zkouší nové věci. Je mnoho odrůd, které byly vyšlechtěné v zahraničí, kde ale mají vinaři problém vína z nich vyrobená prodat. Na rozdíl od Čechů jsou Němci nebo Rakušané konzervativní a k novinkám z počátku nemají důvěru. Často pak tyto nové odrůdy začínají svoji „slávu“ právě u nás, jako vína z Čech.
Na etiketách vašich vín vidíme jenom označení České zemské víno. Proč nevyrábíte jakostní vína s přívlastkem?
Je to jednoduché. Víno dělám srdcem, hrozny sbírám v momentě, kdy podle mého názoru mají ideální zralost, nikoliv proto, abych splnil legislativu. Je pro mě důležité, aby na víně bylo patrné místo, odkud pochází – a tím je pro naše vinařství Mělník. Příslušnost k místu je pro mě víc než jakostní třídění. Přeji si, aby když člověk vidí víno s etiketou Kraus, aby se mu vybavil Mělník, místní jedinečný terroir, krásná příroda, nádherné město na soutoku Labe a Vltavy a vstupní brána do CHKO Kokořínsko. Mělnicko je prostě kouzelné místo s bohatou historií, které nelze nemilovat.
Děkuji panu Krausovi za milý rozhovor a abych nasála místní atmosféru, odcházíme společně na vinice, ze kterých je nádherný výhled na Mělník a Říp.
.jpg)